Balkanizace Srdjan Jovanović Weiss

Až se Evropská unie rozpadne na kusy, co bude hlavní město? – Jeden můj kanadský student ze známé severoamerické univerzity mi poslal tuto mapu dnešní Evropy. Už dříve jsme od něho dostal několik zajímavých map, ale tahle je všechny předčí. Ukazuje, jak evropský prostor politicky vypadá – se všemi menšinami, etnickými a jinými skupinami, které se snaží získat uznání jako samostatné země. – Nejzajímavější jsou hlavní města. Jsou psána s původní transkripcí, takže některá známá města tu mají odlišnou jazykovou podobu: Aromani, Baile Atha Cliath, Barcelona, Bilbo, Bozen, Brno, Budyšin, Caerdydd, Casteddu, Corti, Cuira, Doolish, Gdunsk or Kartuzë, Giron & Guovdageaidnu & Murmanska & Johkamohkki & Naoned & Roazhon, Hüsem & Ljouwert, Komrat, Ladin, Ljubljana, Maarianhamina nebo Mariehamn, Nameûr, Novi Sad, Podgorica, Pristina, Santiago de Compostela, Sarajevo, Strasburi, Tiraspol, Tolosa, Tórshavn, Truru, Udin, Uzhhord, Vanta, Wroclaw & Zagreb. Všimněme si, že některé země, např. Sami či Lapponia, mohou mít více než jen jedno hlavní město. – Zrovna jsem se dozvěděl od přítele, že jak Neapol, tak Palermo představují poslední městské frakce, které by chtěly vyhlásit nezávislost. – Dočetl jsem se, že podle jednoho italského teoretika se máme soustředit na hlavní města, na velká schémata. Avšak tato výzva je s ohledem na tuto novou Evropu a na její nová hlavní města zbytečná. Známe to ze západního Balkánu: pokud ze staré země vzniká nová, vzniká i nové hlavní město. Generace se tak zachraňují před utopickou architekturou. – Jeden známý kritik, obklopený ctižádostivými architekty, se na ulici zeptal: co je vlastně balkanizace? Moje šance! Pojem balkanizace se původně objevil v reakci na rozsahem nevelká hnutí požadující nezávislost po pádu... atd. atd. atd. Vyjadřuje napětí, nenávist, konflikt... Ale má také pozitivní význam, označuje politické sebeurčení: ne kvůli boji, nýbrž kvůli zachování odlišnosti, vlastní organizace. A najednou tu je metafora: „balkanizace internetu“, „balkanizace Ameriky“. Je to šance pro malé... – Nedostal jsem možnost to dopovědět, ale vytváření nových hlavních měst je možná nejsilnější aspekt balkanizace. – Také jsem slyšel Petera Gallbraitha, někdejšího amerického velvyslance v Chorvatsku, jak v rozhlasovém rozhovoru navrhoval „balkanizovat Irák“ tím, že se rozdělí na tři různé země... Dvě nová hlavní města... A také jsem viděl prodávat na internetu Ayn Randovu „Globální balkanizaci“, přepis přednášky z roku 1977; za 29 dolarů a 95 centů. – Více kusů = více hlavních měst. – Architekti budou nepochybně těžit z rozvoje těchto nových hlavních měst... Architekti nejsou příliš šťastní, jak komerční architektura zpustla: z čistých minimalistických forem se staly postmoderní krabice. – Co kdybychom na ni pustili balkanizaci?

Tento pojem již koneckonců překročil akademické hranice a vstoupil do matematiky, mezinárodního práva a také do digitální sféry, na pole softwaru, jako nástroj ochrany softwarových kódů, které jsou nezbytné pro celkové fungování internetu... – Co by se stalo, kdybychom virus balkanizace pustili na komerční monolity? Co kdybychom ho nechali pracovat skrz pronikavé vnitřní síly mezinárodních obchodních společností? Je možné, aby se rozkol zviditelnil? Kdyby byly obchodní společnosti vystavěny podle svého vnitřního rozkolu, jakou fragmentarizovanou podobu by měly ve třech dimenzích? Podobu turboarchitektury? Přehnané. Zajímavé. – Mnohem více je více nebo málo. – Jedním z nejúžasnějších a nejelegantnějších příkladů minimalistického typu stavby je budova, kterou vyprojektovali SOM a Bunschaft pro korporaci Brown Brothers Harriman na Wall Streetu. Tento čistý, hladce černý monolit nijak nezaostává za představením, za horečnou aktivitou, která probíhá uvnitř. – Pečlivá analýza výkonů, jež v rámci BBH předvádějí různá oddělení, odhaluje takové konflikty a tak násilné fúze, že ve srovnání s tím působí mezinárodní konflikty jako nic. Obchodní společnost vykazuje trhliny v rámci více méně úspěšných entit. Oddělení se vnitřně člení, dělí, zní mnoha různými hlasy; hlavní výtah prochází mezi prvky, které jednají každý zvlášť. – Říkám si, co by dnes balkánští architekti provedli s Manhattanem. Ale ať už by to bylo cokoli, určitě by to udělali zadarmo ... nebo za babku. – Takže znovu: bez peněz v New Yorku... Co to dnes může znamenat? Bez šance předvést se, nebo s vyhlídkou, že nás vyrazí, že se dostaneme ven na kauci... Možná to je špatná otázka ve správnou dobu.

Obrázek:

I / Zdroj: „Mapa evropských národů“ (menšiny a většiny) www.eurominority.eu.

II / Balkanizovaný mrakodrap, Manhattan Zdroj: Balkanisation Studio with Srdjan Jovanović Weiss at Pratt Institute, model od Felixe Hoepnera).