Jižní Korea 1989–2009 Jy Moon

Patřím k poslední generaci Jihokorejců, kterým se ve škole dostalo skutečně antikomunistického vzdělání, takže si velmi dobře pamatuji na šok, který jsem zažil, když jsem v přímém televizním přenosu sledoval pád Berlínské zdi. Ale nálada doby se rychle měnila. Byl to začátek transformace. Jenom o rok dříve, v roce 1988, naše země poprvé pořádala olympijské hry – v pojmech modernizace symbol úspěchu pro většinu rozvíjejících se zemí. Mírová revoluce zjara 1986 obnovila přímý volební systém. V letech 1993 až 2007 byly u moci tři demokratické vlády. Politická nálada se ovšem znovu změnila v roce 2008, kdy se moci chopila pravice. Mnozí političtí analytici měli za to, že šlo o trest za chyby „generace 386“ (lidí narozených v 60. letech, kteří vystudovali v letech 80. a v 90. letech to byli třicátníci) – tento politický termín je odvozen od mikroprocesoru Intel 386, vyvinutého v 80. letech. Je ironií osudu, že to byla právě generace 386, která po získání politické a společenské moci zavedla ideologii „levicového nacionalismu“, jež se objevila během japonské kolonizace (1910–1945). Všichni jsme věřili, že se konečně naplňuje dlouho opatrovaný sen, ale brzy jsme byli svědky toho, že tento sen začíná prostřednictvím úspěchů a chyb mutovat. Jedním z hlavních symptomů této mutace bylo nové používání některých pojmů, které se oprostily od svých původních významů a začaly se používat takovým způsobem, že vznikaly paradoxy, ba že se dokonce tyto pojmy nakonec staly nedefinovatelnými.

Nemoc šílených krav

Anglický pojem nemoci šílených krav byl přidán do Merriam Webster Dictionary v roce 1987. Podle tohoto slovníku je nemoc šílených krav „fatální bílkovinové onemocnění krav, které zasahuje nervový systém, připomíná nebo je totožné se svrbivkou ovcí a koz a nejspíš ji přenáší infikovaná potrava“.

V roce 2008 proběhla demonstrace při svíčkách, protože se korejská vláda podporující amerického prezidenta Bushe rozhodla opět povolit import hovězího masa ze Spojených států, který byl kvůli panice z nemoci šílených krav v severní Americe dočasně zastaven. Nikdo neočekával, že v reakci na toto vládní rozhodnutí vyvstane tak závažná politická a sociální kritika. Jedním z překvapivých aspektů této demonstrace bylo to, že se jí účastnily skupiny, které se o politiku nezajímaly a které do politického prostoru vstoupily poprvé. Významnými účastníky politického boje se staly např. ženy v domácnosti, nyní mnohem vzdělanější než dříve nebo vysokoškolští studenti, disponující nevídanými technologickými prostředky, jako byly 3G mobilní telefony. Jejich transformace v aktivní politické aktéry změnila sdílené chápání protivládního hnutí. V důsledku toho se prostý vědecký termín nemoc šílených krav přeměnil v mocný politický pojem, jenž označoval bod obratu v korejské politické krajině.

Nové město

Tento pojem byl do Merriam Webster Dictionary přidán v roce 1981. Slovníkový význam nového města zní: „rozvoj malého či středně velikého města na základě bytové výstavby spojené s průmyslovým, komerčním a rekreačním příslušenstvím“.

Současný prezident Jižní Koreje byl dříve projektantem největší korejské stavební společnosti. Známá věta jednoho z členů jeho kabinetu, „nemůžeme nechat řeku téct jejím dnešním korytem“, vrhá jasné světlo na mocnou ideologii oné generace, která přeměnila velmi chudý stát v jednu z největších světových ekonomických mocností. Staré hodnoty, stará přesvědčení a tradice byly jménem pokroku odvrženy. Mnohé rozvojové městské projekty, jež byly dříve odloženy kvůli ohledům na životní prostředí nebo kvůli sociální spravedlnosti, nyní ožily jako křížová výprava nového. V tomto únoru se stala šokující věc – nevídaná dokonce i za diktatury. Šest lidí včetně policistů bylo zabito při potlačování protestu proti demolici jedné části města kvůli „novému“. Stalo se to ani ne 24 hodin poté, co demonstranti začali protestovat. Speciální policejní jednotka, trénovaná k „boji proti terorismu“, byla vyslána na dva tucty demonstrantů, kteří se chtěli pouze veřejně postavit za svá práva ohrožená masivním plánem rozvoje města. Sousloví nové město tak v současné korejské společnosti získalo nové konotace. Začalo označovat prostor, kde se navzájem střetávají ideologie pokroku a ideologie tradice, což vede k extrémní situaci nedůvěry a nenávisti případně vedoucí ke krveprolití.