Český sociolog, který je autorem, spoluautorem a editorem řady knih. Přednášel na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, je spoluzakladatelem nadace Film a sociologie. Věnuje se kvalitativní, reflexivní a biografické sociologii.
Umělkyně píšící ve fragmentech a točící filmy a videa. Je jednou z organizátorů 16 Beaver Group a Un Groupe Comme Les Autres. Spolu s Rene Gabrim v poslední době stáli za projekty Camp Campaign a What Everybody Knows. Často si říká: Jak to, že je pořád všechno jako dřív?
Řecký badatel, architekt a spisovatel, který získal doktorát z filozofie na univerzitě Paris X Nanterre. Je asistentem na T.A.M – Volos School of Architecture, Thesalské univerzitě v Řecku. Spolukurátor řeckého pavilonu na benátském bienále 2004, spolukurátor projektu Island Buuilt_event na barcelonském krajinářském bienále 2006 a bienále architektury 2007 v Săo Paulu. Přednášel na Massachusetts Institute of Technology (MIT), Instituto Universitario de Architetura de Venezia (IUAV), Architectural Association, London (AA), University of Cyprus Program of Architecture, Summit, Berlin, ZKM, Karlsruhe. V řečtině vydal šest svazků beletrie a dvě z jeho divadelních her byly uvedeny ve Francii v divadle Éclats d‘Etats.
Azerbajdžánský umělec a básník žijící v Paříži. Vystavoval v Soluni, Talinu, Aténách, Amsterodamu, San Francisku, Istanbulu, Petrohradu, Drážďanech, Cardiffu, Miláně. Jeho díla jsou součástí muzeí a soukromých sbírek jako je např. Ruské muzeum v Petrohradu, Azerbajdžánské státní muzeum umění v Baku, Muzeum umění v německém Emdenu či Muzeum umění ve švýcarském Martingny.
Český umělec a kurátor, žije a pracuje v Praze. Je spoluzakladatelem a spolukurátorem prostoru pro současné umění Display (Tranzitdisplay).
Brazilský umělec a spisovatel. Žije a pracuje v Rio de Janeiru. K jeho výstavním projektům patří Would you like to participate in an artistic experience? (Documenta XII, Kassell, 2007). Je profesorem na Universidade do Estado do Rio de Janeiro.
Kulturní kritik žijící v arménském Jerevanu, kde také přednáší na univerzitě. V poslední době vedl sérii seminářů o rusko-sovětském orientalismu a proměnách měst v postsovětském prostoru (The 1st International Forum on Contemporary Art, www.acsl.org.am).
Badatelka v oblasti feminismu, queer politics a transgeneračního překladu. V poslední době spolupracovala s Rosou Reitsamer z Vídně na DVD projektu Dig Me Out: Popular Music, Gender and Ethnicity.
Současný český filozof a sociolog, žije v Itálii. Od roku 1990 působí jako profesor politické sociologie na univerzitě v Terstu a profesor na Fakultě sociálních věd UK v Praze.
Mexický umělec. Studoval na Národní škole výtvarných umění při Mexické národní autonomní univerzitě a jako hostující umělec (artist-in-residence) působil na uměleckých školách v Paříži (École Nationale Supérieure des Arts Décoratifs) a Amsterodamu (Rijksakademie van beeldende kunsten). Vystavoval v Mexico City (galerie OMR v roce 2005 a Sala de Arte Público Siqueiros v roce 2002), v Gentu (SMAK, 2005) a Amsterodamu (Stedelijk Museum Bureau, 2005). Z kolektivních výstav se účastnil např.: El cuerpo y la letra v Santiago de Chille (Palacio de La Moneda, 2006), Oberts v Barceloně (Hangar, 2004), 28. Bienal de São Paulo (2007) či 9. Biennale de Lyon (2007).
Americký politický spisovatel, esejista a básník, vlastním jménem Peter Lamborn Wilson. Jako první přišel s konceptem dočasných autonomních zón (Temporary Autonomous Zones neboli TAZ) zakládajícím se na fungování pirátských komunit (pirate utopias) na ostrovech mimo dosah jakékoli vlády. Po studiích na Columbia University procestoval Blízký východ, Afghánistán, Pákistán, Indii a Nepál. Působil jako konzultant pro Světový islámský festival v Londýně a Teheránu. Pracoval na filozofické akademii (Imperial Iranian Academy of Philosophy) v Teheránu a během islámské revoluce Írán opustil.
Indický teoretik postkolonialismu a profesor na bombajské univerzitě. Věnuje se hlavně koloniální a postkoloniální teorii, kosmopolitanismu a britské a jiné anglicky psané literatuře 19. a 20. století. V současné době vyučuje na Harvardu, kde působí i jako ředitel Centra humanitních věd.
Český básník, prozaik a filozof, vlastním jménem Zbyněk Fišer. Vystudoval filozofii a psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zajímala ho především marxistická, čínská a indická filozofie, trockismus, maoismus a anarchismus. Kritizoval vývoj po roce 1989 a v 90. letech přesídlil do Bratislavy, kde vyučoval na univerzitě filozofii. Obdržel cenu E. Hostovského.
Profesorka srovnávacích literatur na Harvardu a přidružená profesorka Vysoké školy designu (Graduate School of Design). Je také spisovatelkou, umělkyní v oblasti médií, autorkou knih The Future of Nostalgia(2001), Architecture of the Off-Modern(2008) a uměleckého projektu Nostalgic Technologies. Žije v Cambridge, USA. www.svetlanaboym.com
Spisovatel a kritik žijící v Berlíně. Studoval filozofii v Záhřebu a na berlínské Humboldtově univerzitě získal doktorát z teorie kultury. V 90. letech byl redaktorem záhřebského časopisu Arkzin. V současné době působí na Evropském institutu pro progresivní kulturní politiku ve Vídni.
V současné době žijí a tvoří v Madridu. Společným projektům se pravidelně věnují od roku 1993. Zajímají je hlavně otázky spolupráce, genderové (de)konstrukce a jejího prolínání do prostoru a kinematografie. Uměleckou tvorbu kombinují s psaním a učením. V poslední době byla jejich tvorba k vidění na výstavách Nuevas Historias. Nový pohled na španělskou fotografii a videoart(Kulturhuset, Stockholm) a Global Feminism(Brooklyn Museum, New York).
Architektka, profesorka na madridské Universidad Europea. Studovala na univerzitách v Madridu, Benátkách a Americe. Zajímá ji všelicos, od architektury po výzkumné projekty týkající se digitálních nástrojů a vizualizace.
Český geolog, klimatolog, spisovatel, filozof, překladatel taoistických a zenových textů a popularizátor vědy. Vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1980–1990 pracoval v Hornickém a poté Geologickém ústavu Akademie věd ČR. Od roku 2004 je ředitelem Geologického ústavu Akademie věd ČR. Zabývá se zejména popularizací vědy, změnami klimatu a prostředí, vývojem české krajiny a interakcemi mezi přírodou a civilizací.
Kurátorka, novinářka a spisovatelka. Pomocná kurátorka na 28. Bienal de São Paulo 08 a spolukurátorka projektu Encuentro Internacional de Medellín 07, v jehož rámci ve spolupráci s dalšími umělci a kurátory založila nové centrum současného umění – La Casa del Encuentro. Ana Paula je spoluzakladatelkou a od roku 2004 kurátorkou projektu istmo – živý archiv (istmo – flexible archive), u jehož zrodu stáli umělci jako Erick Beltrán, Mabe Bethônico, Angela Detânico či Rafael Lain.
Německo-britský sociolog, filozof, politolog a politik. Byl profesorem sociologie v Hamburku, Tübingenu a Kostnici. Zastupoval německý parlament na ministerstvu zahraničí (funkce Parlamentarische Staatssekretär), byl komisařem při Evropské komisi v Bruselu a také ředitelem London School of Economics. Královna Alžběta II. mu udělila doživotní šlechtický titul a Ralf Dahrendorf se stal baronem Dahrendorfem of Clare Market in the City of Westminster. Zasedá jako nezávislý poslanec ve Sněmovně lordů.
Vizuální umělec žijící v Praze. Zúčastnil se mnoha zahraničních i domácích výstav. Je spoluzakladatelem skupiny Tvrdohlaví. Vystudoval pražskou AVU, kde v 2. polovině 90. let působil jako pedagog. Nyní vede ateliér intermediální konfrontace na VŠUP v Praze.
Umělecká kritička a badatelka, zaměřuje se na fungování kultury v socialistických a postsocialistických zemích východní Evropy. Podílela se na výstavách a publikacích v Německu, Rumunsku či Makedonii. Momentálně se v barcelonském Muzeu současného umění (MACBA) účastní programu Independent Studies.
Francouzský filozof, autor mnoha vlivných prací o filozofii, literatuře, filmu a výtvarném umění. Byl profesorem na Sorbonně a na lyonské univerzitě. Také pracoval v Národním středisku vědeckého výzkumu (Centre National de Recherche Scientifique).
Brazilští umělci žijící a tvořící v Paříži. V roce 2007 reprezentovali Brazílii na 52. bienále v Benátkách.
Současné česká politoložka, vedoucí katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE. V letech 2003–2006 byla předsedkyní České společnosti pro politické vědy a viceprezidentkou Mezinárodní politologické asociace (IPSA).
Socioložka a fotografka, je doktorandkou Sociologického institutu na varšavské univerzitě, členkou rady Politické kritiky(Krytyka polityczna) a spoluzakladatelkou asociace Duopolis. Zajímá se hlavně o problémy měst a feminismus.
Český politolog, jeden ze zakladatelů české politologie. Napsal řadu textů i učebnic k tématům politických věd a politologie. Po roce 1968 žil krátce v Rakousku, po návratu pracoval mnoho let jako dělník a žil v maringotce. Po roce 1989 přednášel sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Francouzský utopický socialista a filozof. Je autorem slova féminisme.V rozšíření ženských svobod spatřoval princip veškerého společenského pokroku. Podporoval zakládání komun.
Umělec v oblasti nespecializování se. Často pracuje sám nebo společně s kolegy. Zabývá se kulturou, společenským myšlením a politikou.
Doktor literatury a profesor argentinské literatury na Universidad Católica Argentina. Od roku 1999 působí v Národní radě pro výzkum CONICET, kde se též zabývá literaturou. Roku 2006 v ydal Degeneraciones textuales(Textové degenerace: Žánry v díle Césara Airy). Publikuje v mnoha odborných časopisech. Přeložil díla Arthura Conana Doyla, W. H. Audena, Johna McGaherna či Michaela Löwyho.
Filozof, sociolog a antropolog světového významu. Po ochodu z Československa v roce 1946 studoval na Oxfordu a London School of Economics, kde později také vyučoval. Od roku 1984 vedl katedru sociální antropologie v Cambridge. Byl ve styku s českým disentem a po roce 1989 se do Československa vrátil a přednášel na Středoevropské univerzitě a Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Česká politoložka působí v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a zabývá se středoevropským politickým a sociálním myšlením. Je spoluautorkou knihy Kapitoly z dějin české demokracie po roce 1989(2007).
Česká básnířka, prozaička, překladatelka, autorka rozhlasových her a knih pro děti. Od poloviny 50. let spolupracovala s Josefem Hiršalem, mj. na publikacích Job-boj, Let leta Trojcestí. V březnu obdržela cenu Českého centra Mezinárodního PEN klubu za celoživotní dílo.
Filozof, esejista, kritik umění, teoretik médií a mezinárodně uznávaný odborník na postmoderní umění, literaturu pozdního Sovětského svazu a ruskou avantgardu. Studoval filozofii a matematiku na Leningradské státní univerzitě, pracoval na Moskevské státní univerzitě a roku 1981 emigroval do Západního Německa, kde na univerzitě v Müensteru získal doktorát z filozofie. Přednáší estetiku, dějiny umění a teorii médií v Centru pro umění a mediální technologie v Karlsruhe.
Doktorka filozofie pracující jako badatelka na Ústavu filozofie při Vědeckém výzkumném středisku (ZRC) slovinské Akademie věd a umění (SAZU) v Lublani. Též působí jako teoretička médií a kurátorka na volné noze a od roku 1982 se zabývá videoartem.
Francouzský fyzioterapeut a filozof. Založil federaci F.G.E.R.I. zabývající se institucionální péčí. Proslavila ho zejména jeho intelektuální spolupráce s Gillesem Deleuzem.
Umělci, kteří začali spolupracovat v roce 2001. Nejednalo se pouze o uměleckou tvorbu, ale také o vydavatelské počiny (časopis Magnetic Effluvium a Abissology, kniha 1 a 2). Nejpozoruhodnějšími projekty patří Magnetic Effluviuma For a Transitory Science of the Indiscernible: Abissology ,jakož i samostatné výstavy v Hannoveru (Kunstverein), San Francisku (CCA Wattis Institute for Contemporary Arts) a Madridu (Matadero, PHotoEspaña 08). Dvojice se zúčastnila také mezinárodních akcí jako např. 27. São Paolo Biennial, 6. Mercosul Biennial a přehlídky Manifesta 7. Momentálně připravují oficiální portugalskou prezentaci pro 53. Biennale di Venezia 2009.
Ekonom přednášející na Karlově univerzitě v Praze. Je členem České strany sociálně demokratické. Byl místopředsedou vlády pro ekonomiku a viceprezidentem České ekonomické společnosti.
Spisovatel a dramatik, jeden z prvních mluvčích Charty 77, vůdčí osobnost politických změn v listopadu 1989, poslední prezident Československa a první prezident České republiky.
Kurátor, organizátor, autor textů a výstav. Od roku 2002 ředitel iniciativy pro současné umění tranzit v České republice. Associated editor vydavatelství JRP Ringier. Přednáší na VŠUP v Praze, externě přednášel na řadě zahraničních univerzit a sympóziích (CAVS MIT Boston, Documenta XII, Stedelijk Museum, University of Amsterdam, ad.).
Ekonom, představitel tzv. rakouské školy. Proslul zejména svou obhajobou liberální demokracie a tržního hospodářství. Je autorem knihy Cesta do otroctvía množství příspěvků k jurisprudenci a kognitivním vědám. V roce 1974 mu byla udělena Nobelova cena za ekonomii.
Historička umění a kurátorka španělského střediska současného umění Centro Cultural Montehermoso Kulturunea, jehož krédem je genderová rovnost.
Český básník, autor experimentální, konkrétní a vizuální poezie, překladatel z němčiny, angličtiny, čínštiny, francouzštiny, italštiny, rumunštiny, srbochorvatštiny, španělštiny a švédštiny. Tvořil se svou spolupracovnicí a partnerkou Bohumilou Grögerovou. Společně obdrželi v roce 1986 cenu Toma Stopparda za dílo Let let.
Historik umění, ředitel (Sorosova) Centra pro současné umění Praha, kurátor výstav Orbis Fictus, Umělecké dílo ve veřejném prostoru, Politic-um, iniciátor projektu artlist.cz, přednáší sociální vztahy současného umění na univerzitě v Ústí n. Labem.
Umělec a spisovatel žijící ve Stockholmu a Berlíně. Nedávno měl samostatnou výstavu v Reykjavíku (The Living Art Museum, 2008) a v Mexico City (GaGa Arte Contemporaneo, 2009). Na jaře 2009 mu u londýnského nakladatelství BookWorks vyjde kniha sebraných spisů.
Ředitelem Psychiatrického centra Praha, Centra neuropsychiatrických studií a přednostou psychiatrické kliniky 3. LF UK.Vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Přednášel na univerzitách v Kanadě a USA, působí ve vzdělávacích institucích v Dánsku, v Rakousku a na Slovensku. Je členem mnoha mezinárodních i domácích odborných společností.
Ilja Hradecký je ředitelem a spoluzakladatelem sdružení Naděje, jehož fungování se společně se ženou Vlastimilou věnovali od 90. let a jež se zabývá integrací a sociální inkluzí lidí bez domova, vytvářením pracovních míst pro nezaměstnané a podporou rovných příležitostí.
Filozofka a teoretička umění žijící v Moskvě. Získala titul Ph.D. ze srovnávací literatury. Je stálou přispěvatelkou časopisu Moscow Art Magazine, redaktorkou nakladatelství Logos a členkou filozofického ústavu Akademie věd.
Kurátor žijící a tvořící v Bogotě. Nedávno začal spolupracovat s on-line projektem Documenta 12 Magazines, kde řídí sekci Esfera Pública (Veřejný prostor). Jedná se o diskusní fórum zaměřené na současné kolumbijské a hispanofonní umění.
Badatelka a umělkyně žijící a pracující na Městské univerzitě v Hong Kongu. Píše knihy a články o umění, sexualitě a pornografii. S její tvorbou se lze seznámit na www.libidot.org.
Americký literární kritik a marxistický politický teoretik. Nejznámější je jeho analýza současných kulturních trendů a vlivu organizovaného kapitalismu na kulturu. Studoval v Aix-en-Provence, Mnichově, Berlíně a na Yale University. Momentálně je profesorem na Duke University v Severní Karolíně.
Kurátorka, absolventka studia na univerzitách v Římě a Paříži. Pracuje ve varšavském Muzeu moderního umění, kde připravila výstavu Jakmile otevřu oči, vidím film – experimenty v jugoslávském umění 60. a 70. let.
Přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE. V 90. letech působil jako ministr privatizace, předseda výkonného výboru Fondu národního majetku, předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny, předseda burzovní komory a člen prezidia komise pro cenné papíry.
Umělec, který se koncem 80. let etabloval na světové scéně svými melancholicko-ironickými instalacemi. V roce 1988 emigroval ze Sovětského svazu do New Yorku, kde od té doby žije se svou manželkou Emilií. V posledních letech figurují na instalacích a výstavách jako umělecký pár. V roce 1992 byl Kabakov pozván pro kasselskou Documentu, v roce 2005 se zúčastnil benátského bienále.
Český sociolog zabývající se transitologií, ekonomickou sociologií, biografickou sociologií i sociologií medicíny. Jeho přístup je sociálně konstruktivistický. Spoluzaložil Občanskou demokratickou alianci, od politiky se ale vrátil k vědecké činnosti. Působí na katedře sociologie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Pražský spisovatel židovského původu, jeden z nejdůležitějších a nejvlivnějších spisovatelů 20. století. Za jeho stěžejní práce jsou považovány romány Proces, Zámeka povídka Proměna. Jeho dílo je významné z hlediska nových postupů vyprávění i osobních motivů jako duševní rozpolcenost, pocit vyřazenosti a izolovanosti nebo tématu úřední moci a bezvýchodnosti situace. Specifická je i ironie jeho textů.
Sociolog a historik umění pracující jako výzkumný asistent na Ústavu teorie umění a kulturních studií při vídeňské Akademii výtvarných umění. Nedávno vydal knihu o teorii umění Pierra Bourdieuho ( Die ästhetische Disposition. Eine Einführung in die Kunsttheorie Pierre Bourdieus,Vienna: Turia + Kant 2009).
Profesor sociologie na ostravské univerzitě. Vystudoval historii a sociologii na univerzitě v Brně. V 90. letech spolupracoval s ekologickým hnutím Duha a také později vystupoval v řadě ekologických kauz. Do roku 2000 pracoval na katedře sociologie v Brně. Přednáší na univerzitách ve Francii.
Bulharský vědec v oboru kulturních studií, který studoval na sofijské univerzitě a absolvoval stáže na univerzitách v Cardiffu, Paříži a Budapešti. Od roku 2000 byl koordinátorem několika mezinárodních výzkumných projektů – mezi jinými např. NEXUS: How to think about the Balkans(Jak přemýšlet o Balkáně), Roles, Identities and Hybrids(Role identity a hybridy), the Visual Seminar(Vizuální seminář), Facing the Challenge of Nationalisms(Jak čelit výzvě nacionalizmů) atd. Publikoval tři knihy – mj. anglicky Post-Theory, Games and Discursive Resistance(Post-teorie, hry a diskurzivní odpor, 1995).
Vystudoval ekonomiku zahraničního obchodu na VŠE, byl vědeckým pracovníkem Ekonomického ústavu ČSAV a od roku 1987 Prognostického ústavu ČSAV. Politickou dráhu nastoupil v roce 1989, kdy se stal federálním ministrem financí. Na konci roku 1990 se stal předsedou tehdy nejsilnějšího politického subjektu – Občanského fóra. Po jeho zániku v dubnu roku 1991 spoluzaložil Občanskou demokratickou stranu, jejímž předsedou byl od počátku až do prosince roku 2002.V letech 1992–1997 byl předsedou vlády České republiky. Od roku 1998 byl předsedou Poslanecké sněmovny a v letech 2003 a 2008 byl zvolen prezidentem České republiky.
Malíř, sochař, designér, hudebník a literát. Pořádal pouliční akce a happeningy. Získal řadu ocenění, měl více než stovku samostatných výstav po celém světě. V letech 1990–1997 byl rektorem Akademie výtvarných umění, od roku 1999 generálním ředitelem Národní galerie v Praze. Působí jako pedagog na Akademii výtvarných umění, zabývá se publicistickou a přednáškovou činností.
Přednáší dějiny biologie, přírodní estetiku, problematiku souvislostí přírody a kultury na Karlově univerzitě v Praze. Vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. V letech 1983–1990 byl v emigraci ve Vídni, kde pracoval na ministerstvu zemědělství a Vídeňské univerzitě. www.stanislav-komarek.cz.
Český filozof, historik a sociolog. Od roku 1953 byl vědeckým pracovníkem Filozofického ústavu ČSAV, roku 1968 se stal profesorem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, od roku 1970 do roku 1989 byl nezaměstnaný, jeho publikace vycházely pouze v zahraničí. Obdržel cenu Toma Stopparda a medailI Artis Bohemiae amicisza šíření dobrého jména české kultury.
Malíř autodidakt je původním povoláním typograf. Jeho meteorologické a kosmické obrazce z 80. let a z let 1990–1992 byly zařazeny mezi art brut a vystavují se prakticky po celém světě. Od roku 1989 je v invalidním důchodu, žije a pracuje v Ústí nad Labem.
Doktorand sociologie každodenního života na lublaňské univerzitě. V současné době pracuje jako výzkumný pracovník ve Vzdělávacím institutu v Lublani a píše doktorskou práci o vybraných aspektech materialistické epistemologie.
Historik, teoretik umění, kritik a kurátor na volné noze. V letech 2001–2006 spoluzaložil a vedl galerii Display, je členem občanského sdružení Display.
Český politolog a ekonom, zabýval se komparativní politologií se zaměřením na latinskoamerické země a Španělsko, pracoval v Orientálním ústavu ČSAV, v Kabinetu pro politické vědy Ústavu státu a práva ČSAV a byl docentem Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Ruský orientalista, odborník na Koreu a také redaktor novin Korea Times. Studoval na Leningradské státní univerzitě a na Kim Il-Sungově univerzitě v Pchjongjangu. Přednášel korejské dějiny a korejštinu na univerzitě v Leningradu, v roce 1992 se přestěhoval do Jižní Korey, potom do Austrálie a roku 2004 do Soulu, kde přednášel na Kookmin University. Působí též na Australian National University.
Kurátorka a umělecká kritička žije a pracuje na Filipínách. Na tamní univerzitě vede semináře vizuální gramotnosti a umělecké kritiky. Její články publikovalo např. Forum on Contemporary Art and Society, n.paradoxa: International Feminist Art Journal, RealTime+Onscreen, ArtIT, Metropolis M, C-Arts, Ctrl+P Journal of Contemporary Art.
Sociolog pracující na Ústavu sociologie Varšavské univerzity a... na knize pojednávající o modernizačních procesech v Polsku.
Americký neokonceptualista a abstraktní umělec, který se specializuje na kresby údajně dokumentující podvody mocných hráčů ve světě financí a politiky. Jeho Narrative Structuresmapují zločinná propojení mezi obchodem a vládami a jsou podobné sociogramům.
Profesor slovanské a srovnávací literatury a spisovatel. Učí na University of Wisconsin-Madison: Teorie překladu, Psychoanalýza a kultura, Srovnávací slovanská studia, Upír v literatuře a filmu. Autor mnoha knih, článků a překladů.
Spisovatel a kritik, je členem redakční rady časopisu SITE. Žije v New Yorku a Berlíně. Nejnověji do švédštiny přeložil soubor přednášek Michela Foucaulta Je třeba bránit společnost.
je filozof a politický teoretik žijící v ruském Petrohradě. Vyučuje tam na Evropské univerzitě a Smolném institutu všeobecných umění a věd. Podílí se též na vydávání novin Što dělať?
Je vedoucím katedry sociologie Masarykovy univerzity v Brně. Vystudoval ekonomii na VŠE v Praze, sociologii na UJEP v Brně a New School for Social Research v New Yorku. Pracoval v Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV a od roku 1993 působí na Masarykově univerzitě v Brně. Zabývá se především sociální teorií, kulturní sociologií, generačními konflikty a dějinami sociálního myšlení.
Francouzská socioložka působí na Univerzitě Paula Valéryho v Montpellier a Vysoké škole sociálních věd (EHESS) v Paříži. Pracovala na univerzitě v Delaware, byla ředitelkou Francouzského ústavu pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES) v Praze.
Kritik, historik umění a kurátor v Centru současného umění na Ujazdowském zámku ve Varšavě. Řídí časopis Obieg(www.obieg.pl) a působí jako hostující profesor na varšavské Výtvarné akademii a škole sociálních studií SWPS a na katedře dějin umění Jagelonské univerzity v Krakově.
Kurátor a kritik žijící v Moskvě. Založil a řídí Khduzhestvenny zhurnal (Moscow Art Magazine)a periodikum Manifesta, věstník současného kurátorství.
Ekonom a profesor katedry institucionální ekonomie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Vystudoval ekonomii a ekonometrii na VŠE, pracoval v ekonomickém institutu ČSAV. Zabývá se zejména komparativními ekonomickými systémy, tématem etiky a ekonomie a křesťanskou sociální etikou. Papež Benedikt XVI. ho jmenoval členem Papežské akademie sociálních věd.
Kurátorka v jihokorejském Nam June Paik Art Center, kde před krátkou dobou organizovala program inauguračního festivalu (www.njpartcenter.kr).
Teoretik umění a kurátor na volné noze. Studoval filozofii na univerzitě v Iasi a Humboldtově univerzitě v Berlíně. Je stálým spolupracovníkem časopisu IDEA Arts+Societya členem Vector Association, jež pořádá Periferic Biennal For Contemporary Art.
Anglický právník, politik a spisovatel. Je považován ze nejlepšího anglického právníka a jednoho z největších evropských vzdělanců své doby. Zastával úřad lorda kancléře krále Jindřicha VIII., byl jeho spolupracovníkem a přítelem. Po Jindřichově roztržce s katolickou církví roku 1532 rezignoval na svůj úřad, byl uvězněn a popraven. Katolická církev ho ctí jako svatého a mučedníka.
Věnuje se dějinám umění a kritice v rámci Whitney Independent Studies Program v New Yorku. Po absolvování lipské univerzity pracovala v Kolíně nad Rýnem (European Kunsthalle), účastnila se přípravy německého pavilonu pro 52.bienále v Benátkách a jako pomocná kurátorka se podílela na přehlídce Manifesta 7 v italské Fortezze. Spolu s Nicolausem Schafhausenem připravila k vydání Otázky dne(Sternberg Press, 2007). Roku 2010 má vyjít její doktorská práce na téma institucionální kritiky.
Belgická politoložka, která studovala na univerzitách v Lovani, Paříži a Essexu. Je profesorkou na univerzitě ve Westminsteru a spolu s Ernestem Laclau také spoluautorkou publikace Hegemony and Socialist Strategy(Hegemonie a socialistická strategie).
Vizuální umělec žijicí v Latinské Americe. Je profesorem na univerzitě v Chile. Výzkumný pracovník v oblasti vizuálních studií a výtvarné performativy.
Historik umění zabývající se současným uměním. Připravuje dizertační práci o Vilému Flusserovi. Studoval dějiny umění, estetiku a filozofii. Pracoval v Národní galerii v Praze, přednášel na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a v současné době působí na Technické univerzitě v Liberci.
Členové sdružení Raqs Media Collective (Jeebesh Bagchi, Monica Narula & Shuddhabrata Sengupta) jsou umělci, kurátoři, výzkumní pracovníci, o nichž se hovoří jako o lidech katalyzujících kulturní životaběh. Žijí a pracují v Dillí, v Centru studia rozvojových společností, které roku 2000 spoluzaložili.
Římský básník a filozof, který dosáhl již za svého života značné popularity. Po jeho odchodu do vyhnanství byly jeho knihy staženy z veřejných knihoven po celé říši, ale přesto se dále hrály v divadlech, různí řečníci je předčítali lidu atp. Ovidius vylepšil daktylský hexametr i pentametr.
Doktorandka na varšavské univerzitě. Účastní se celoevropského výzkumu týkajícího se zdraví a stáří ( Survey on Health, Ageing and Retirementneboli SHARE). Zajímá jí formování a přenos preferencí, vůle a chování jednotlivce.
Dánský filozof momentálně působící jako „svobodný spisovatel“. Byl profesorem estetiky na Akademii umění v norském Bergenu a odborným asistentem na Aarhus School of Architecture a na dánské pedagogické univerzitě. Spolupracuje s rozhlasem a několika novinami.
Umělec a kulturní manažer, ředitel o.s. Tranzit.sk (www.tranzit.org). Je zakládajícím členem Spoločnosti Júliusa Kollera. Účastnil se Manifesty 2, benátského bienále, Gyumri bienále, PS1 NYC, Kiasma Helsinki, Bak Utrecht, De Appel Amsterdam, W139 Amsterdam, Fond a dalších. Jeho práce jsou zastoupeny v mnoha domácích i zahraničních sbírkách. Žije a pracuje v Bratislavě. Boris Ondreička
Ruský umělec, který před rokem 1989 působil jako spisovatel a člen literární skupiny Vertep. Vedl umělecké hnutí Art Territory Expropriation (ETI) a účastnil se řady performance a provokací. Vystavoval mj. na Dokumentě 12 v Kastelu, benátském bienále, 1. valencijském bienále, pražském mezinárodním bienále současného umění, moskevském bienále současného umění nebo evropském bienále současného umění v Amsterodamu. Žije a pracuje v Moskvě.
Současný český historik. Získal doktorát z historie na Karlově univerzitě v roce 1953 a v roce 1956 titul CSc. Pracoval v Československé akademii věd a zabývá se současnými českými dějinami, zejména obdobím po roce 1968. Vydal několik monografií, mj. Opozice, moc, společnost. 1969–1989.
Odborná asistentka na katedře dějin umění a estetiky Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Příležitostně přednáší na FF UK a na pražském programu University of Washington.
Kurátorka v rumunském Iasi. Tři roky působila ve Vector Association. Nedávno se na londýnské Royal College of Art, kde studuje magisterský cyklus v oboru současného kurátorství, podílela na přípravě projektu Friends of the Divided Mind.
Politolog, ředitel New York University v Praze, předseda redakční rady čtvrtletníku Přítomnosta spoluzakladatel občanského hnutí Impuls 99. Vystudoval Právnickou a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a mezinárodní vztahy na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Přispíval do New York Times, pracoval v rádiu Svobodná Evropa. V letech 1997–1999 byl ředitelem politického odboru kanceláře prezidenta republiky Václava Havla. Přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Francouzský spisovatel, filmař a esejista. Byl členem skupiny Oulipo. Během studijí na Sorbonně psal recenze a úvahy pro přední literární revue La Nouvelle Revue Française a Les Lettres Nouvelles. Za La Vie mode d‘emploi(Život návod k použití) získal Prix Médicis.Mnohé z jeho románů jsou plné experimentální hry se slovy, seznamů a pokusů o klasifikaci a mají obvykle melancholický podtón.
Rumunská umělkyně a badatelka, žije a pracuje v Bukurešti. Je zakladatelkou a koordinátorkou Archivu současného umění/Centra analýzy umění.
Kurátorka a kritička umění, žije v Paříži a Lublani. Jako kurátorka spolupracuje s Centre Pompidou a s kolegy (P. Falguières, E. Lebovici a H. U. Obrist) vede na Ecole des Hautes Etudes en Sciences Sociales seminář s názvem Něco, co byste měli vědětzabývající se uměleckou a kurátorskou praxí. Na téže škole připravuje svou doktorskou práci.
Český sociolog a pedagog na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V letech 1991–1997 byl také jejím děkanem, v letech 1997–2000 působil jako prorektor Univerzity Karlovy.
Český filozof, žák Jana Patočky. Působí jako profesor na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zaměřuje se na filozofii umění, přesahy mezi filozofií, filmem, literaturou, uměním a současnou (postmoderní) francouzskou filozofií. Je autorem řady článků a odborných publikací, pracuje i jako překladatel (např. Viditelné a neviditelnéod Maurice Merleau-Pontyho).
Kritik, kurátor a učitel dějin současného umění a teorie na lyonské umělecké škole. Žije v Paříži. Byl ředitelem Laboratoires d‘Aubervilliers a je zakládajícím členem pařížské nezávislé galerie Castillo/Corrales (www.castillocorrales.fr) a jejího nakladatelství Paraguay Press.
Filmová kritička a teoretička, vystudovala obor filmová studia na Univerzitě Karlově. Zabývá se především problematikou relokace filmu do architektury. Dílčí část svého výzkumu přednesla v loňském roce na pařížské konferenci CINEMA, CONTEMPORARY ART, HERITAGE: Contemporary Practices of the Image and Museum Policies.
Historik umění, kritik a kurátor. Působí na pražské FAMU. S Laurou Hoptman sestavil antologii Primary Documents, A Sourcebook for Eastern and Central European Art Since the 1950s. Je autorem knihy Srovnávací studie.
Profesor filosofie a teorie práva na Cardiff University ve Velké Británii. Jako hostující profesor přednášel též na UC Berkeley, Stanford University, New York University, University of Pretoria, European University Institute nebo University of New South Wales v Sydney. Je autorem mnoha knih v češtině a angličtině, mj. Pod čarou umění(KANT, 2008), Právní symbolismus(Filosofia, 2007), Jací můžeme být?(SLON, 2004) nebo Disidenti práva(SLON, 2001).
Poradce v oblasti monitorování korupce a protikorupčního boje. Studia na Oxfordu zakončil oceněným doktorátem o korupci a privatizaci ve střední a východní Evropě. Poté se stal poradcem při českém Nejvyšším kontrolním úřadě a reportérem novin Prague Business Journal.Následně se účastnil mnoha antikorupčních projektů mezinárodních a nevládních organizací.
V roce 1992 získala doktorát ze srovnávací literatury na University of Oregon. Od roku 2000 přednáší na World Literatures and Languages Department na Pacific University v Oregonu.
Historička umění a učitelka, střídavě žije v Buenos Aires a Seattlu. V současné době píše doktorskou práci o změnách koncepce performativity v argentinském umění.
Nezávislý poradce pro strategické otázky zaměřující se na prognózy a analýzy z oblasti ekonomie, zahraniční a bezpečnostní politiky. Studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a na univerzitě v Hamburku. Byl ředitelem Institutu pro politiku a hospodářství Hamburk. Je mj. autorem knihy předpovídající pád komunismu.
Hostující profesor na barcelonské univerzitě. Koordinuje kulturní platformu Tristestópicoszaměřenou na analýzu uměleckého života, kulturní politiky a vlivu ekonomiky v dnešní Latinské Americe.
Historik umění, kritik a kurátor v Centru současného umění na Ujazdowském zámku ve Varšavě. Pracuje na varšavské škole sociální psychologie.
Historik umění, kritik a kurátor. Je členem kurátorského sdružení RMS La Asociación založeného v roce 1999 v Madridu a přidruženým profesorem dějin současného umění na madridské Universidad Complutense. V letech 2006–2007 byl šéfredaktorem časopisu EXIT a nyní spolupracuje s časopisem EXIT Image & Culture.
Francouzský politolog a historik, který se zabývá především střední a východní Evropou. Vystudoval historii a politologii na Sorbonně a na Harvardu. V letech 1977–1982 byl redaktorem BBC v Londýně. V letech 1990–1992 pracoval jako poradce prezidenta Václava Havla. V současnosti je profesorem na College of Europe v Bruggách a ředitelem výzkumu ve Fondation des Sciences Politiques v Paříži.
Kritik a kurátor žijící v Miláně, kde také působí jako vedoucí katedry vizuálního umění a kurátorství na Nuova Accademia di Belle Arti (NABA). Jeho články vyšly např. v časopisech Brumaria, Domus, Documenta Magazine, Flash Art, Moscow Art Magazine, Springerin, Manifesta Journala dalších. Byl kurátorem mnoha mezinárodně úspěšných výstav jako např. Disobedience. An Ongoing Video Archive(Neposlušnost. Nekončící videoarchiv).
Autorka, kurátorka a pedagožka v oblasti médií a mediálního umění, v současnosti žije v Bangkoku. Pravidelně dojíždí do Rangúnu v Myanmaru (Barmě), kde spoluzaložila Burma Film and Video School (Barmskou školu filmu a videa) nyní nazývanou Myanmar Moving Image Center (Myanmarské centrum pohyblivého obrazu). Ve východní Evropě pracovala na přípravě výstav, seminářů a sympozií jako např. The Media Are With Us(Budapešť, 1990), Ex Oriente Lux(Bukurešť, 1994), Orbis Fictus(Praha, 1995), Politik-um/New engagement(Praha, 2002) a také přednášela v mnoha zemích včetně Kazachstánu (1999, 2000) a Gruzie (2002). Její texty byly publikovány po celém světě.
Český filozof přednášející fenomenologii, filozofickou antropologii a dějiny náboženství na Univerzitě Karlově v Praze, byl děkanem Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Pracoval jako zlatník, později mechanik. Dálkově studoval matematiku, od 60. let vedl vývoj softwaru ve VÚMS Praha. Spolupracoval na ekumenickém překladu bible a přeložil řadu filozofických knih. Podepsal Chartu 77, byl místopředsedou SN FS ČSFR, ministrem školství a koaličním kandidátem na prezidenta ČR. Byl děkanem Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, přednášel také na Harvardu.
Indická literární kritička a teoretička, univerzitní profesorka a ředitelka Institute for Comparative Literature and Society na Columbia University, hostující členka fakulty v kalkatském Centre for Studies in Social Science. Zajímá se o postkolonialismus, feminismus, marxismus, dekonstrukci a globalizaci.
Politolog; absolvoval studia v Aténách a Essexu. Je přidruženým profesorem na Aristotelově univerzitě Soluni a autorem knih týkajících se Lacana: Lacan and the Political a The Lacanian Left.
Umělec žíjící v Záhřebu. Jeho umělecká tvorba zahrnuje koláže, fotografie, umělecké knihy, malby, instalace, akce, filmy a videa. Měl mnoho samostatných výstav, např. v záhřebském Muzeu současného umění (2003) či na Rakouském kulturním fóru v Praze (2007). Dále byl zastoupen na skupinových výstavách, např. na bienále v Benátkách (2003) a Sydney (2006) či na Documentě 12 v Kasselu (2007).
Historik působící v akademickém Ústavu pro soudobé dějiny v Praze. Zabývá se československými a českými dějinami druhé poloviny 20. století ve středoevropském kontextu. Je autorem podrobné interpretace tzv. sametové revoluce, jež vyšla v roce 2003 pod názvem Labyrintem revoluce. Aktéři zápletky a křižovatky jedné politické krize (1989/1990).
Historička umění, kritička a kurátorka. Od roku 1990 přednáší na AVU v Praze. Je kurátorkou řady výstav českého a mezinárodního umění. Autorka kritických a teoretických textů ve spolupráci s Jiřím Ševčíkem.
Historik a teoretik umění, výtvarný kritik a kurátor, profesor a prorektor Akademie výtvarných umění v Praze. Před rokem 1989 byl vědeckým pracovníkem Fakulty architektury ČVUT v Praze, počátkem 90. let hlavním kurátorem Galerie hlavního města Prahy a v letech 1993–1996 ředitelem Sbírky moderního a současného umění Národní galerie v Praze.
Český filozof a literární kritik. Po studiu české a ruské literatury na Filozofické fakultě v Brně se stal odborným asistentem na Komenského univerzitě v Bratislavě. Učil také na VŠ múzických umění, kde i habilitoval. V roce 1970 byl pro své postoje nucen opustit univerzitní půdu a pracovat v manuálních profesích. Po listopadu 1989 se stal předsedou rady konzultantů prezidenta V. Havla.
Politolog a filozof přednášející na katedře filozofie FF OU v Ostravě a na pražské AVU. Věnuje se zejména politické filozofii a problematice tzv. druhé moderny.
Ekonom, novinář a významný představitel českého samizdatu. Je spoluautorem nerealizovaného alternativního transformačního scénáře expertního týmu české vlády z roku 1990. Publikoval řadu textů, ve kterých analyzuje principy fungování ekonomiky sovětského typu, souvislosti budování kapitalismu i nekapitalistickou ekonomickou alternativu.
Nezávislý sociolog. Přednášel a věnoval se výzkumu na Masarykově univerzitě v Brně, absolvoval dlouhodobé pracovní a studijní pobyty na New School for Social Research v New Yorku, škole společenských věd při polské Akademii věd a Středoevropské, Miamské a Arhuské univerzitě.
Profesor pracovního práva, politiky a sociální správy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Byl náměstkem ministra práce a sociálních věcí v první postkomunistické vládě, hlavním autorem koncepce sociálních reforem v Československu, na Slovensku a v Albánii a v Gruzii, poradcem institucí ILO, OECD, Světová banka, Evropská unie a USAID ve všech zemích bývalého sovětského bloku.
Lékař a spisovatel žijící na venkově. Do mezinárodních odborných časopisů přispěl několika články o gramatice, optice a architektuře.
Teoretik přednášející na katedře komunikace a masmédií na univerzitě v Aténách. Věnuje se masmédiím a politické komunikaci. Je autorem knihy Volby a komunikace v postdiktátorské době. Politika a divadlo(řecky 2006).
Historik zabývající se archeologií, filozofií a literární vědou. Na Karlově universitě v Praze studoval filosofii a historii. Pracoval v archivu a muzeích. V roce 1972 odsouzen na tři roky pro podvracení republiky, signatář Charty 77. Od roku 1982 působil na universitách v Itálii, Anglii, Německu a Francii, po roce 1989 v Brně a Praze. V roce 2003 se stal laureátem Šaldovy ceny. Samostatné knižní publikace v Čechách, Anglii, Francii a Itálii.
Umělec, žije a pracuje v Aténách. Účastnil se skupinových výstav jako např. 27. bienále v São Paulu (2006), festivalu Manifesta 5 v San Sebastianu (2004) či 3. berlínského bienále (2004).
Rumunská kritička umění a kurátorka. Spoluzakladatelka E-cart.ro Association, v jejímž rámci pracuje na programu umění ve veřejném prostoru. Od roku 2008 je redaktorkou časopisu IDEA. Arts + Society Magazine.
Založil Kancelář normální architektury a Školu chybějících studií. Je autorem knihy Téměř architektura(Almost Architecture) o architektuře v mladých demokraciích a připravuje knihu o balkanizaci. Působí jako odborný asistent na Temple University ve Filadelfii a jako hostující profesor na Pennu a Harvardu.
Profesor filozofie na univerzitách v Bambergu, Magdeburgu a Jeně. Vystudoval filozofii, dějiny umění, psychologii a archeologii na univerzitách v Mnichově a Würzburgu. Byla mu udělena Max-Planckova cena za výzkum. Věnuje se epistemologii, antropologii, filozofické estetice a teorii umění, kulturní filozofii a současné filozofii. V současné době pracuje na přísně evoluční koncepci člověka, přičemž se zaměřuje jak na biologický, tak na kulturní vývoj.
Umělkyně žijící a tvořící v Berlíně a Soulu. Vystavovala samostatně i kolektivně. Její tvorbu bylo možné vidět v Berlíně (Barbara Wien Gallery), Busanu (Busan Biennale, Korea), Amsterodamu (De Appel, 2003), Paříži (Unrealistic to Generalise, Public, 2003) či Frankfurtu (Manifesta 4, 2002). Je součástí umělecké skupiny Rraum.
Ekonom, přednášející systémy podnikového řízení na Fordham University (New York), Xidiian University (Xi´an), IBMEC (Rio), UTB (Zlín), ITT (Kanpur) a Fu-Jen (Taipei). K jeho posledním knihám patří Human Systems Management(World Scientific) a v Česku publikované Cesty k úspěchua Neučte se z vlastních chyb.
Historička umění a kurátorka v polské Lodži. V současné době působí jako kurátorka v muzeu Sztuki v Lodži a jako hostující kurátorka v eindhovenském Van Abbemuseum a připravuje doktorskou práci o evropských uměleckých muzeích v letech 1965–1975.
Slovinský sociolog, filozof a kulturní teoretik levicového zaměření navazující na dílo francouzského psychoanalytika Jacquese Lacana. Působí na The European Graduate School, v Sociologickém institutu na lublaňské univerzitě a na dalších akademických pracovištích. V prvních slovinských postkomunistických volbách kandidoval na úřad prezidenta.