Předmluva jako shrnutí aneb patnáctero rad ze startovní čáry privatizace ex post Tomáš Ježek

1. Vnímej bedlivě veřejné mínění, nepodceňuj je, nech se vést jeho hlavním proudem. Je přirozeně na straně soukromého vlastnictví. Na to se můžeš spolehnout. Vyvoď jednoduché závěry z analýzy minulého režimu, kterou máš dávno zažitou a prodiskutovanou, a začni co nejdříve jednat.

2. Na aparát státní správy spoléhej jen v jeho nízkých patrech. Do klíčových pozic dosaď „jakobíny“ privatizace. Bez nich by se soukolí privatizace nikdy nerozeběhlo. A neměj z nich strach, hlava jim časem stejně vychladne.

3. Demonstruj svoji principiální úctu k soukromému vlastnictví tím, že začneš restituovat znárodněný majetek všude tam, kde to jen jde. Neposlouchej obtížisty a nediskutuj s nimi. Argumenty proti principu budou vždycky v početní převaze.

4. Nešetři energií a časem na pečlivou analýzu výchozí situace, v níž se nacházíš po převzetí politické moci. Chybné závěry z ní by znamenaly neúspěch privatizace. Věz, že ses vydal na cestu, kterou ještě nikdo nešel, a musíš použít metody, které ještě nikdo nepoužil. Nezalekni se proto osamění. Nenech se vyvést z míry dobrými radami těch, kteří si myslí, že tvojí cestou už prošli. Neprošli.

5. Věz, že soukromé vlastnictví, které přivádíš na svět privatizací, nevzniká přirozeně, nýbrž vzchází z tvé vládní laboratoře jako dítě ze zkumavky. Neobejdeš se proto bez speciálních zákonů a postupů. Věz však, že mohou a smějí platit jen v tvé laboratoři a krátce. Mysli na to, že je budeš muset co nejdříve zrušit. Věz však také, že nesmíš dovolit, aby pravidla normálního obchodního styku začala platit předčasně, ještě ve vládní laboratoři.

6. Privatizace je po převzetí politické moci tvůj hlavní úkol, na který se musíš plně soustředit. Bude pro tebe těžké odsunout do druhého plánu úkoly, o jejichž naléhavosti budeš dobře vědět a všichni ti je budou stále silněji připomínat. Privatizaci musíš proto provést co nejrychleji.

7. I když rychlost privatizace přináší zvýšené riziko chyb, věz, že se jí minimalizuje nesrovnatelně větší riziko, kterým je zabydlení se korupčních koalic utvořených ze struktur politických stran a státní správy. Rychlost privatizace je také způsobem, jak překonat bezvládí, kdy staré instituce ochrany majetku státu jsou již rozpadlé a nové instituce ochrany soukromého majetku ještě dobře nefungují.

8. Nerozpakuj se rozdat velkou část majetku státu občanům a obcím zdarma. Přispěje to k rychlosti privatizace a nezapleteš se do korupčních koalic. Udělej to ale rychle. Čím déle se privatizace potáhne, tím více se bude zužovat prostor pro tyto nestandardní postupy a tím více se bude privatizace dostávat pod tlak nenasytných veřejných financí a koalic korupčníků.

9. Věz, že jsi jako varhaník, který musí hrát rukama i nohama. Rozehraj proto co nejširší rejstřík vlastnických struktur, které by privatizací měly vzniknout. Nechť sahají od těch nejabstraktnějších forem typických pro nejrozvinutější společnosti s velmi rozptýleným vlastnictvím akcií až po konkrétní vlastnictví věcí, které je typické pro živnostenské podnikání, malé a střední podniky. Je ostatně moudré nedávat všechna vejce do jednoho koše.

10. Privatizací buduješ také základy otevřené společnosti. Nechť proto privatizace obsahuje co nejméně prvků diskriminace mezi našinci a cizinci.

11. Privatizace je neopakovatelnou příležitostí, jak položit základy řešení strategických problémů společnosti. Využij ji proto k podpoře neziskového sektoru, ale hlavně k tvorbě kapitálu, jehož výnosy by se použily na financování penzí. Národ stárne a financovat penze jenom ze státního rozpočtu bude stále méně možné. Výnosy z privatizace urputně braň, jde o život. Nedovol, aby se jimi zalepovaly díry v běžných příjmech státního rozpočtu. Nechť výnosy z privatizace uhradí zděděné dluhy v tom nejširším slova smyslu, včetně dluhů vůči životnímu prostředí – použij je na vyčištění vzduchu, vody a půdy.

12. Nedovol, aby se policie, prokuratura a soudy tvářily tak, že se jich privatizace netýká. Za rozkrádání majetku, jehož ochrana je v průběhu privatizace přirozeně oslabena, se musejí před veřejností červenat oni.

13. Buď velmi opatrný při výběru lidí, s nimiž budeš spolupracovat. Věz, že jedna kapka jedu může zkazit vodu v celé studni. I když to bude velmi obtížné, hleď, abys byl co nejméně závislý na kvalitě práce institucí, které nemůžeš kontrolovat.

14. Privatizace jako obnova soukromého vlastnictví je práce pro právníky a ekonomy společně. Protože obec právníků a právnické myšlení byly komunistickým režimem zdevastovány nepoměrně více než obec ekonomů a jejich ekonomické myšlení, vedoucí úlohu v privatizaci budou muset hrát ekonomové, ale věz, že to není dobře. Hleď proto co nejdříve do privatizace zapojit co nejvíce právníků, kteří si osvojili – snad zázrakem – přirozenoprávní myšlení. Myslet v duchu právního pozitivismu umí každý, o takové právníky nouze není.

15. Připrav se na to, že velmi často budeš muset lidem skládat účty. Věz ale, že se nemusíš ničeho bát, budeš-li mít své účty v pořádku před Bohem. Jen odtud můžeš čerpat sílu. Té budeš potřebovat opravdu hodně.

Zdroj:

Ježek, Tomáš. „Předmluva jako shrnutí aneb patnáctero rad ze startovní čáry privatizace ex post.“ In Zrození ze zkumavky, Svědectví o české privatizaci 1990−1997. Praha: Prostor, 2007, 13−17.